Nejhezčí zpívání očima knihovnice Lídy

Nejhezčí zpívání

Už dva roky probíhá v Městské knihovně každou první středu v měsíci Zpívání s Lídou. Je to neformální setkání, kdy si sedneme na židle do kruhu a zpíváme s kytarou převážně lidové písničky. Ve středu 5.2. jsem ale zažila velké překvapení. Do dveří vstoupil mladý tatínek – jedno dítko měl na břiše, druhé nesl na ramenou.

„Jdete zpívat?“, ptám se.

„Ano.“

Pomohla jsem mu holčičky odstrojit. Nejmladší účastnicí mého zpívání tedy byla 10měsíční Karolínka, která mezi námi lezla na zemi, s dvouapůlletou Leontýnkou jsme si i popovídali. Za chvíli přišla i maminka, která byla poprvé v životě na kosmetice. Přijely s děvčátky navštívit tátu do lázní. Tatínek Marek pookřál, když jsme spustili „V Hodoníně za vojáčka...“ Pracuje totiž jako voják z povolání.

            Jedenáctiletého Kryštofa jsme přemluvili, aby nám zarecitoval pohádku Miloše Macourka „O hrochovi, který se bál očkování“. Leontýnka nám na závěr ještě zatancovala. Ten večer jsme se skvěle pobavili a úplně zadarmo.

            Malé děti náš život dělají radostnějším a něžnějším. Další den se se mnou ještě přišla celá rodina rozloučit, protože už odjížděli domů do Hradce. Ale tu radost ze setkání s nimi cítím stále.

Ludmila Křivancová