Tlustá tak akorát
„Nebyla moje volba být tlustou třicátnicí. Nechtěla jsem být ani tlustou dvacátnicí. A upřímně, nikdy jsem netoužila být boubelatou „desátnicí“. Ale stalo se. A musel by se stát zázrak, aby se ze mě za deset let nestala i tlustá čtyřicátnice. Na zázraky dávno nevěřím. Zkoušela jsem ZÁZRAČNÉ diety, ZÁZRAČNÉ čaje, dokonce i ZÁZRAČNÉ čarování a jednu dobu jsem se dala také na modlení. Nic naplat, peníze za hubnoucí zázraky ubývaly, kila zůstávala. A tak jsem si řekla, když už tlustá, tak alespoň šťastná. Respektive být šťastná mě naučila moje milovaná babička.“
Květa moc dobře ví, co je to nízké sebevědomí. Od malička se potýká s nadváhou, kluci ji vždy brali jen jako dobrou kamarádku a jakožto poslušná dcera místo vytoužené profese cukrářky skončí jako učitelka.
Jediná babička jí rozumí. A tak když po její smrti nalezne odkaz v podobě ručně psané knihy jejich oblíbených sladkých receptů s výzvou, ať se hned pustí do pečení, poslechne a každý den přichystá jednu dobrotu. A začnou se dít divy.